Možná to někteří z vás zaznamenali, možná tam někteří i byli. Animefest 2011. První akce z velkého anime-con trojlístku (Animefest, Advík, Akicon), zřejmě nejprofláklejší a nejnáročnější, kterou už osm let pořádají Brněnští otaku.
Pod perexem jsou moje postřehy, dojmy a názory.
Organizačně
Vzhledem k velikosti a délce akce si myslím, že organizaci mají zvládnutou skvěle. Začíná to už tím, že se většina lidí registruje předem na netu a mám pocit, že bez předchozí registrace a zaplacení se na AFko dostane jen minimum lidí. Samotné odbavování probíhá ve dvou budovách, a i když už Scaly bývají davy lidí(proto se vyplatí vyrazit rovnou do Bakaly), nic podobného jako hororová a nepohybující se fronta z loňského Advíku se neděje. Všechno odsýpá, orgové za počítači vám zkontrolují občanky a vrazí program s anotacemi, festzin, nějaký ten stuff od sponzorů(letos sleva do KFC) a jmenovku. Pak už vás lifrují pryč, směrem ke klíčenkám, které jsou takovým zažitým symbolem AF (teda ještě s Drakem). Tady si budu trochu stěžovat, mám pocit, že letos byl houby výběr. Teď takový výkřik směrem k autorům obrázků - Já vím, že podle vás je Naruto a Death Note nesmrtelné a Kuroshitsuji přece miluje každá dívka, ale cukšiš tolik anime je každou sezónu, že by se snad dalo vybrat i něco lepšího, NOVĚJŠÍHO. End - Jinými slovy výběr mě neoslovil, takže jsem skončila s přívěskem s AF maskoty pro letošek (Mališka a vrau Drak). Co mě těší, je to, že se s programem hýbe minimálně. Pokud si myslíte, že to je normální, tak ne, není (viď Advíku). Drobné chyby v komunikaci člověk-technika jsou pochopitelné, vyhořelý disk je k na*rání, ale být přednášející, tak mě mrzí to, že údajně ozkoušená videa pak na přednášce nefunfují. Jo a zahoďte ty Visty.
Přednášky
- Po čem ženy touží - srovnání západních a japonských upírů
Co se mě týče, tak nějvětší zklamání z přednášek. Těšila jsem se na něco, co naplní název přednášky, trošku nějaké té levné srandy na Tvajlajt a nějaké typy na anime. Skutek utek. Přednášející zmateně hopsal z Evropy do Japonska, to že časově postupoval hlouběji do minulosti byl záměr, aby pak mohl Scale plné dívek oznámit, že lidé už od začátku věků věděli, že největší krvesaji jsou ženy. Kdyby si toto cynické ukončení odpustil, prospělo by to celé přednášce, především jaké takés kontinuitě. Pokud se chtěl babrat v minulosti, bylo by fajn udělat nějaké schéma nebo časovou přímku. Když v druhé půlce vytáhnul už knihy, které se vezou na současném boomu upírských romancí, tak si měl dát kruci tu práci a najít i jiné tituly než pro 14-letá děvčátka, protože v románech, které čtu já, jsou úpíři a vlkodlaci sakra hustí borci, ze kterých čiší testosteron. A taky mohl vytáhnout něco ze současného Japonska a nemyslím tím jen "mocný klan Dirungurey". Anime Shiki z roku 2010 je co? Alucard je co? Rh plus je dorama, nad kterým by většina dívek zběsile pištěla...
Závěrem? Srovnání bylo pro většinu lidí nepřehledné, otaku informace nulové a jediný dojem, který jsem si odnesla, že jediné po čem ženy netouží je přednášející.
- Crossdressing
Tahle přednáška pěkně navazovala na promítání anime Kuragehime, kde se právě jeden z hlavních hrdinů převléká za dívku (a jakou *-*). Crossdressing je věc, kterou každý alespoň jednou potkal, přesto přednáška nenudila. Autorka ji měla přehledně rozdělenou, odpovědi z anonymního dotazníku rozesmívali celé osazenstvo a celkově bylo poznat, že si autorka dala práci i s grafickou stránkou přednášky. Jen spousta video ukázek nefungovala, což konkrétně mě mrzelo, protože nic člověka nedonutí se na to anime podívat jako vtipná scénka. Spoustu zmiňovaných anime a mang jsem znala, ale spoustu také ne. Závěrečný potlesk patřil především odvážným crossdresserům, kteří se nebáli a vylezli na pódium.
- Slash
Přenáška, na kterou jsem kvůli skluzu v programu přišla pozdě a odcházela dřív. A přitom by mě tak zajímala. Slečna mluvila zajímavě, akorát občas dávala slovo publiku bez mikrofonu, což vzhledem k velikosti sálu nebylo to nejlepší. Dle mého by tahle přenáška zasloužila lepší prostory a vybavení. Sál v Continentalu je sice velký, ale plátno malé a aukustika na houby. Takže jsme s Hikaru měly uši jak netopýr a stejně sme toho moc neslyšely (pomineme-li to, že Hikaru celou dobu slintala nad Německem, které dle mého názoru vypadalo, jako by utekla od Takarazuky). Zhruba po 20 minutách, jsme se zase zvedaly a mířily na film. Kdybych tušila, že se promítání zpozdí skoro o hodinu, tak na přednášce určitě zůstanu. Bohužel, takhle můžu jen doufat, že se bude podobná přednáška někdy opakovat.
- Procházka světem mangy pro dívky
Poslední nedělní přednáška, která se nezabývala jenom oblíbenými tituly, ale opět i minulostí a dalo by se říct, že alespoň první půlka se prolínala s Crossdressingem. Přednášející se nezakoktávala, bylo jí rozumět, dokonce i všechna videa fungovala. I ten Sailor Moon zmínila. Jen se nemůžu zbavit dojmu, že o tomto tématu by se dalo mluvit hodiny a že historie je super věc, ale i nějaké typy z novinek by byli fajn. A snad mi někdo někdy udělá přednášku o Josei mangách, protože přece jen už jsem na ty středoškolačky nějaká přestárlá.
Promítání
Tady se můžu buď šíleně rozepsat nebo to shrnout. Volím kratší variantu, protože to co mě zaujalo si myslím zaslouží vlastní články.
Seriály jsem viděla tři: Nurarihjunův vnuk, kterému zkusím dát šanci a kouknout na něj, Hvězdný erb, u kterého jsem to zalomila ve Scale a v šest ráno mi byla moc zima na to zkusit pochopit děj a Princeznu medůzu aka Kuragehime, na kterou jsem koukala už v době, kdy byla vysílána a na promítání jsem šla jen kvůli českým titulkům, protože u tohohle typu seriálu mě baví sledovat, jak si s některými slovy poradili překladatelé. Opening
Filmy, které vychází ze seriálů, jsem viděla dva a to Trigun: Rachot v Badlands, který byl takový typický Vashovský a Hetalia Mocnosti Osy - Vymalujte, Bělásci!, který provázeli obrovské technické problémy a dojem ze samotného filmu byl takový rozpačitý.
Další byli 5 centimetrů za sekundu před kterým jsem si měla pořádně přečíst festzin a pak bych byla připravena na to, co jsem viděla (jen tak mimochodem pamatuje na loňské vítězné AMV Just passing by? Tak to bylo vytvořeno z tohoto filmu). Příjemnou náladu si většina lidí odnesla z promítání filmu Šinko a kouzelná šošolka a v neděli nám prověřili slzné kanálky filmy Dům z malých kostek a O dívce, která proskočila časem, která je celkem populární, co se promítání týče, takže pokud budete mít cestu kolem, když bude náhodou v programu, tak obětujte hodinku a mrkněte se na ni.
Poslední, co bych ráda zmínila bylo představení cosplayové skupiny AAA and girls, které nám sice málem urvalo uši, ale za možnost vidět Myru v kraťáscích a Clover jako sexy záporačku to stálo XD.
Osobně
Letošní Animefest byl pro mě takovou čistě rodinnou záležitostí, kterou jsem asi až na tři hodiny trávila s Verunkou. Brněnské lolitky měly letos jiné starosti než AFko a ty cizí...je to pro mě pořád takové křečovité "Budu se s vámi bavit, protože přece patříme do stejné komunity". Pet je sice zlatíčko, ale má dost práce kolem svého obchůdku a jak jsem zjistila, spousta lidí mě ani nepoznala, protože jsem se za celé tři dny důsledně vyhýbala spodničce nebo tutu.
Ono obecně na celém AFKu je nejlepší ta atmosféra, kdy v centru Brna pobíhá horda cosplayerů, Harajuku kids nebo otaku s anime tričkama, v případě dívek v sukních s podkolenkama, všichni se nadšeně vrhají na stánky, protože sehnat u nás nějaký merchadising je stále skoro nemožné a každý druhý má kočičí ouška. Alespoň tak to vypadá v mém světě, kdy aspoň na AFku jednou ročně jsou poznat všichni otaku. O to víc mě děsilo, když jsem v různých sálech narážela na různé slečny a muže, ze kterých jsem měla pocit, že jsou tu náhodou a to nejen výzorem, ale i díky tomu, co se jim kolikrát linulo z úst (Vztekat se kvůli titulkům v aj? To jako fakt? To koukáte jenom na dabovanej animax nebo co?). Na stejnou úroveň dávám i lidi, kteří jedou na takovouhle akci jenom kvůli tomu, předvést svoje nové oblečení, případně stalkovat své ikony. Od tohohle jsou snad srazy a ne třídenní maraton promítání. V mém světě jsou holt otaku pořád divní lidí, kteří jsou schopni strávit noc v těsné blízkosti někoho cizího jenom kvůli pohyblivým obrázkům. Zbytek...Get of my world.
P.S.:Nejsilněji na mě z celého Animefestu zapůsobila zpráva, že Satoshi Kon je mrtvý. Jeho filmy opravdu miluji a jestli se vám nějaký dostane do rukou, doporučuji se kouknout. Přidávám povedený komix, který byl ve festzinu.
hintzu |
Katu chci od tebe seznam anime filmů či anime, které mám shlédnout... na něco bych koukal ale nechcu jen tak náhodně zkoušet a ty máš podobný vkus.
nebo mi aspoň doporuč nějakou stránku, kde se dá koukat online v nějkém rozumném rozlišení i za cenu že to bude na megauploadu nebo kde to je, že se můžeš koukat jen 120 minut